Březen 2013

Yuníněk ňuníněk

26. března 2013 v 10:58 | Yu |  Práce
Ten hloupý pocit, když kreslíte a najednou zašátráte rukou, protože chcete stisknout ctrl+z. A pak vám dojde, že se jedná o skicák a tužka, pfft.

Haha... čekala jsem, že to pak zase vygumuju, přece jenom dost složitá perspektiva. Ale myslím si, že jsem to zvládnla celkem dobře! Teda tak, abych nemusela gumovat. Fakt jsem to nečekala, perspektiva je prevít. xD Anatomicky a proporčně to má dost chyb, co mi ujelo, protože to kreslím ve zkoseném úhlu (nedívám se na papír zeshora)...

Moje oblíbená postava z Vlaků Reds. (vybarvená)
Ukázka ze souboje.


Where The Wild Things Are fanart <3
Je to jenom taková jednoduchá, možná hodinová věc. Mám ráda ten film.
Poslechněte si písničku z něj - All Is Love.


Studie.


Další studie.

Yunánek ňuňánek. Protože každý miluje Yuna.




studie 40 min (na minutu přesně! :D)


první 3D :"D

23. března 2013 v 13:48 | Yu |  Práce
btw. Lidi, když už jste tady, miluju komentáře, fakt. XD Vylezte z temnoty anonymů!
(moje statistika stále hlásí dost online lidí)


Takže jsem se sebrala a snažila se naučit se ZBrushem.... >_> Achjo. 3D není moje parketa. Cítím k lidem, co to dělají úctu jako k ostatním umělcům, ale nemám to tolik ráda, protože se tam moc nekreslí, tedy... jakože ano, děláte brushi a tak, ale... není to ono. Páni, moje vyjadřovací schopnosti! Tleskejte jim.
A btw. Někdy si přijdu jako dyslektik. Nedokážu přečíst věci i když se snažím, prostě najendou písmenka a čísla nefungují. Je to zajímavý pocit.

Tady je složka na 3D, páč mi to ve vzhledu ať se snažím jak chci pořád leze ven, tak na to kašlu. : D


Tohle je originál, nevím jak se tomu říká, z čeho modeleři začínají. xD


A tohle je moje věc... Já tomu fakt nerozumím. X"D A tohle se mi ještě povedlo, čekala jsem, že ani nepůjde poznat o co má jít.

A další věc. Další obrázek postav.

Duben 2012.
V té době to byla rozhodně moje nejlepší práce a byla jsem na to hrdá. Nepočítaje ten les, protože jsem ho nikdy nedělala, věděla jsem, že bych ho zpackala a tak jsem ho nedělala a proto jsem to nemohla zveřejnit.
Ze starého příběhu Nibreth a Süretliox. Hmm, pořád mám depky z toho, že jsem ten příběh musela zrušit.


A teď.
Březen 2013. Takže o 11 měsíců později.
Udělala jsem to, protože jsem ten obrázek našla a řekla jsem si, že si udělám improvement meme. (i když nevím jak se dělá... já s ps moc neumím xD snad to zvládnu)
Jsou to jiné postavy z jiného příběhu, Elo a Nyo, ale taky hlavní. :>
Myslím, že je tam zlepšení. Achjo... ale chci víc. X"DD


Vlaky, drogy, souboje.

18. března 2013 v 16:59 | Pan Příběhář |  Příběh
Miluju příběhy.
Hlavně svoje příběhy. Achjo, pořád tvořím nové a pak si smutně říkám "Ne, už jich máš dost, nestihneš to." xD
Každopádně, téma týdne - vlak života, to je velmi příhodné! Vlaky, můj druhý příběh se totiž odehrávají nečekaně ve vlaku. Postapo příběh, venku nebezpečné plyny které vás ihned zahubí a ve vlaku už po mnoho generací život. Vytvořili si svůj vlastní nový svět. Vlastně jsou tři vlaky, ale nemají moc možností spolu komunikovat a ani nemají proč. Už nejezdí, popojedou jen v Den D s velkým D kterému tak provizorně říkám. Ve vlacích se lidi připravují na zkoušky ke dnu D, aby se pár vyvolených mohlo dostavit k lepší práci a teoretické možnosti být mezi prvními kteří znovu obydlí svět, protože v laboratořích se vyvíjí antisérum.
Většina lidí se tedy velmi šprtí ve vědách, aby se tam mohli dostat, protože ve vlacích je celkem hlad a bída. Je to jako vězení. Jedno kupé má vycházet na 8 lidí. Což by nebylo tak moc, kdyby tam jen seděli, ale oni tam i spí, dělají nějaké činnosti a celí život žijí, takže je to mírně úmorné. Někdy je tam i víc lidí, pokud tam někdo má děti a nechce je dát pryč.

Ale některé lidi Den D zase tolik nezajímá. Proč? Protože jak už jsem řekla, vlaky si žijí ve svém vlastním světě, každému vlaku vládne takový... gang. Nevím jak to nazvat, prostě parta nejsilnějších lidí. Každý měsíc jsou souboje, lidi se prostě snaží z toho druhého vymlátit duši a pak postupují do dalšího kola a dalšího a dalšího až na konci roku, kdo vyhraje, se utká z jedním z nejsilnějších a když ho porazí, přidává se do gangu. Každopádně o půl roku později, každý rok, se pořádá další souboj. Pouze se členy gangu. Další vyřazovačka. Bojuje se dokud někdo nezemře. Takhle si udržují stálý počet 12 členů.
Nejmladší je Zoe, té je 24. Věk se tam ale pohybuje spíš kolem 30 (jsou tam i starší samozřejmě), mladší většinou nejsou tolik natrénovaní a silní, aby se tam dostali.
Nejnovější příchozí je Zack a je mu 15. Když se vydal do soubojů, nikdo si na něj nevsadil, spíš se všichni smáli. Vždyť je tak mladý a hubený! A hele, on se tam dostal. Nemluví, skoro vůbec. Je chladný a hooodně kůl. A má tajemství.

A to je jen kousek příběhu. Zbytek vypadá úplně jinak. Ale to by bylo moc spoilerů.

Týpeeeek. Z příběhu. Nic o něm neřeknu. Jen, že je to TÝPEK, největší.

Nadpis

14. března 2013 v 16:02 | Yu |  Práce
"Kde bydlíte?"
"já v Londýně, 10 mil. obyvatel."
"Já v Ohrazeníčku, 3 obyvatelé, z toho dva koně."


A nakonec autoportrét.


Nečtěte mě

4. března 2013 v 14:31 | Yu |  Postřehy ze života
Jsem článek plný blbostí, budete si klepat na čelo.

Jeden smartass (ani není chytrý, jen má kecy) ve škole dnes chtěl, abych ho nakreslila (dělám lidem portréty, nevím proč je to tak baví). Proč ne, i když mám portrétování už trochu dost, tak jsem se obětovala. O hodinu později měl zase hloupé poznámky. "Ty sis zapomněla sešit? To nevíš, že dnes máme přirodopis? To je dobrá výmluva, že nemáš rozvrh, ne?" (vedl si tam jakýsi monolog) Ano, jsi tak vtipný. O hodinu později chtěl půjčit gumu. Pak se mě ptá, proč to lepí. Odpovídám mu, že nelepí. Na to mi opáčí, že to je prý špatná a levná guma a nepůjde s ní nic gumovat, že jsem blbá a měla bych si koupit normální.
Ok. Já jsem tolerantní a nenásilný člověk, ale jestli se bude chovat jako debil ještě dlouho, dostane pořádnou facku.
A taky nikoho "nepomlouvám", normálně. Dnes jsem si prostě už potřebovala postěžovat.

Každopádně dnes byl zvláštní den. Bylo to jeden z těch dní, kdy nevnímám a jsem mimo. Když jsem mluvila, což naštěstí přes den moc nedělám, byla jsem v zajímavém stavu. Víte jak v Letopisech je to rozdělení, duše jména, duše klanu a podobně? Něco na tom bude. Cítila jsem tři věci. Cítila jsem svoje tělo, jak se otevírají ústa, jak mi proudí krev v žilách, teplo, celé tělo. Odděleně od toho jsem slyšela zvuk o kterém vím, že je mým hlasem. Protože svůj hlas slyšíme jinak než ostatní, to všichni víme. Ale věděla jsem, že tohle je můj hlas. Byl hlasitý, protože byl blízko u mě, alias vycházel ode mě. Mluvil, odpovídal mojí spolužačce a já tam nebyla. Třetí věc byla moje duše, moje ego, moje energie, to, co není materiální. To jediné se ode mě nemůže oddělit, protože... to jsem já. Nemá se to od čeho oddělit. Cítila jsem sebe, jádro.
Tyhle tři věci fungovaly oddělené od sebe a já je cítila.

Mimochodem... Až za hodně dlouhou dobu objeví jak byl tedy doopravdy vytvořen svět, budou se našim teoriím smát, tak jako my se dnes smějeme pravěkým lidem.
Plno náboženství věří, že svět stvořil bůh, já jim to neberu, nemám na to zatím žádný názor. Ale kdo stvořil boha?

Studie, obrázky a speedpainty.

3. března 2013 v 14:28 | Yu |  Práce
Dala bych sem i animace, ale... ale. Nelíbí se mi jako gify. D8 Prostě ne. D8 Budu si je dávat na vimeo nebo co já vím. Každopádně jsou na fejsbuku, tak si mě můžete přidat.
Takže sem dám jen obrázky.

První je věc ze září, nedodělaná a asi ji už ani nedodělám... Trochu jsem změnila styl a používám teď arrow brush.


Pan Šostakovič. Speedpaint, pár hodin.


Zvířata, studie 5-10 minut.


Jedna z postav, kluk z Vlaků. Super příběh.


Skvělá slečna Chiru nebo Pete nebo jak si teď říká, se kterou se známe už... 4 roky? Asi. Speedpaint.


A nakonec - nejlepší a nejhezší spisovatelka Skye, taky speedpaint.

Dělám teď hodně speedů a studií, jo. Já nad vším totiž trávím desítky hodin. I speedpainty mi přijdou na dost hodin. Takže se na ně teď zaměřím víc.